Webový obsah - zobrazení Webový obsah - zobrazení

Makrokalendář


Co to je makrokalendář

Už se vám někdy stalo, že se trh delší dobu příliš nehýbal a pak udělal velmi rychle rozsáhly jedním směrem? Už jste někdy vstoupili do trhu v ideálních podmínkách a po chvíli se trh otočil a začal hrát proti vám?. Pravděpodobně jste byli svědky vyhlášení důležité makroekonomické zprávy, jenž překvapila trh.

Dnešní vzdělávací článek se zaměří na tzv. makroekonomický kalendář, jednu z nejdůležitějších součástí tradingu. Většina forexových obchodníků se zaměřuje na krátkodobé až střednědobé nebo-li swingové obchodování, tedy obchody v řádech minut až hodin, při kterých hodnoty stop-lossů v průměru nepřesahují několik desítek bodů. Každého obchodníka by před vstupem do obchodu mělo zajímat, zda právě jeho obchod není v ohrožení vyhlášení makroekonomických zpráv a zda není vhodné ještě chvilku počkat s otevřením pozice. Proto se před vstupem do obchodu vždy nejdříve podíváme od makrokalendáře.
 

Obr.: Ukázka vlivu NFP reportu na trh


 

NFP report

Trader (obchodník) si musí uvědomit, že hybatelem krátkodobých trendů jsou povětšinou makroekonomické zprávy či výroky politiků nebo centrálních bankéřů. Ignorování tohoto faktu připravilo nejednoho obchodníka o peníze. Protože však žijeme v moderní době, dá se toto riziko v celku dobře ovládat, největším pomocníkem je v tomto případě právě makroekonomický kalendář, nebo chcete-li přehled nejdůležitějších makroekonomických dat. Takovýchto kalendářů najdete na internetu spousty, Bossa však přináší nejen časový přehled samotných událostí, ale i předpověď očekávaného vlivu na trhy, tedy informaci o tom, jestli je pravděpodobné, že trh poskočí nebo si zprávy nikdo nevšimne. To nám napoví barva znaku – v případě Bossy lístku - loga firmy.


Obr.: Ukázka makrokalendáře

Makrokalendar

V našem makrokalendáři, zjistíte, jaká zpráva se chystá, v kolik hodin, jaká je její důležitost, za jaké období je vyhlašována, odhad výsledku dané zprávy a předchozí výsledek. Důležitost je rozlišena pomocí barev, kdy žlutá značí slabý efekt, oranžová průměrný a od červené se očekává, že dokáže hnout s trhem. U ní se musíme mít na pozoru.

Jak mám číst kalendář?

Jako modelovou situaci si můžeme ukázat zprávu zveřejňovanou dne 29.10.2015:

HDP

Tento údaj mi říká následující:

  • Zpráva bude zveřejněna v 14:30 místního času, v tuto dobu bych se měl mít na pozoru, může být zvýšena volatilita (laicky ceny mohou lítat nahoru a dolu).
  • Výsledek zprávy se týče amerického dolaru (americké ekonomiky), tedy ovlivní americký dolar, tzn. všechny páry s USD (EUR/USD, GBP/USD, AUD/USD, USD/JPY…), americké akciové indexy (Nasdaq, S&P500, Dow Jones), komodity (Zlato, Stříbro, Ropa…).
  • Jde o klíčovou zprávu (červený list), která může rychle změnit náladu na trhu.
  • Z této zprávy se dozvím výsledek „hrubého domácího produktu za 3. kvartál (červenec – září), respektive to jak se HDP změnilo (zvýšilo nebo snížilo) ve srovnání s 2. kvartálem.
  • Vím, že ekonomové očekávají výsledek 1,6 procenta. Hodnoty nižší, tak pravděpodobně oslabí dolar, hodnoty vyšší mu naopak pomohou. O tomto problému blíže informujeme v dalším článku.
  • Vím, že výsledek z 2. kvartálu byl 3,9 procenta. Můžu si srovnat vývoj ukazatele v čase.
     

Každý nějak začínal…

Nedělejte si hlavu z toho, že zpočátku nerozumíte tomu, co jednotlivé makroekonomické ukazatele znamenají, to nejdůležitější zpočátku je, abyste věděli, že se na trhu něco chystá a může dojít k rychlé změně situace na trhu. Pokud již máte otevřenou obchodní pozici, monitorujte výsledek. Pokud přemýšlíte o otevření nové pozice, raději vyčkejte až na výsledek dané zprávy.

 

Jak číst makrokalendář

Jednotlivé makroekonomické ukazatele bývají zveřejňované s různou pravidelností. Některá data jsou publikována jednou za čtvrtletí např. hrubý domácí produkt (HDP), jiná jsou zveřejňována každý měsíc (inflace, průmyslová výroba) a některá vycházejí na týdenní bázi (např. zásoby ropy, počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA).

Centrální banky

Mezi nejdůležitější zprávy našeho makrokalendáře se řadí zasedání centrálních bank. To zpravidla bývá každý měsíc, avšak některé měsíce se bankovní rada nekoná. Například americká centrální banka příští rok (2016) zasedá 8krát v průběhu 12 měsíců. Hlavním cílem centrálních bank je péče o cenovou stabilitu. Toho dosahují změnami v nastavení měnových podmínek s využitím svých nástrojů, především změnou výše základních úrokových sazeb.

S příchodem americké dluhové krize a poklesem úrokových sazeb na nulu byly centrální banky nuceni sáhnout po netradičních nástrojích tzv. programech kvantitativního uvolňování (QE). V rámci tohoto programu nakupují finanční aktiva (hlavně státní dluhopisy) za vytištěné peníze, čímž uvolňují měnové podmínky v ekonomice. Některé ekonomiky jako například Česká republika nebo v minulosti Švýcarsko uvolňují měnové podmínky pomocí regulace měnového kurzu.

Abychom byli schopni číst makrokalendář, měli bychom vědět, že zvýšení úrokových sazeb je pro danou měnu pozitivní signál, protože vyšší úroková sazba dělá měnu pro investory atraktivnější, jelikož investice v této měně jim nabídne vyšší výnos. Naopak snížení úrokové sazby, nebo jiné uvolnění měnových podmínek (zvýšení objemu QE, prodloužení doby trvání QE) je pro danou měnu negativní zprávou a vede k jejímu oslabení.

Investoři pečlivě sledují každé zasedání centrálních bank, aby zjistili, zdali banka změnila úrokovou sazbu nebo nastavení monetární politiky. Navíc zasedání centrálních bank jsou v centru pozornosti investorů i z toho důvodu, protože po zasedání se publikuje zápis nebo následuje tisková konference, na níž může banka říct (guvernér), co si myslí o aktuálních a budoucích ekonomických podmínkách země (ekonomický výhled) a jak plánuje na očekávaný vývoj reagovat. To znamená, že rozhodování bankovní rady o nastavení měnové politiky vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění. Finanční trhy často reagují na zasedání centrálních bank i v případě, když banka na své měnové politice ve skutečnosti nic nezaměnila, avšak naznačila, jakým směrem by mohla v budoucnu jít.

Když centrální banka očekává ekonomický růst obvykle spojený s růstem inflace, má tendenci zvyšovat úrokové sazby (pozitivní pro měnu). Na pomalejší ekonomický růst nebo nízkou inflaci zpravidla reaguje snižováním úrokových sazeb (negativní pro měnu). S tímto úzce souvisí i reakce měny na novou ekonomickou prognózu, výhled inflace případně samotná data inflace (index spotřebitelských cen - CPI, index cen výrobců - PPI, index PCE).

Zápis ze zasedání bankovní rady publikuje britská centrální banka (BoE), americká centrální banka (Fed), australská centrální banka (RBA). Všechny 2 týdny po zasedání. Japonská centrální banka (BoJ) publikuje zápis 1 týden po zasedání a Evropská centrální banka (ECB) měsíc po zasedání. Švýcarská (SNB), kanadská (BoC), novozélandská centrální banka (RBNZ) zápis nepublikují. Britská centrální banka nově ihned po zasedání zveřejní, kolik členů bankovní rady hlasovalo za zvýšení, kolik za snížení a kolik za nezměnění úrokové sazby.

Ostatní indikátory

Druhou skupinou nejdůležitějších makroekonomických zpráv jsou data z trhu práce. Ta jsou pečlivě sledována pro americký trh, protože Fed jako jedna z mála centrální bank, necílí jenom na inflaci, ale i na trh práce. Z tohoto důvodu patří data NFP (počet nově vytvořených pracovních míst mimo zemědělský sektor) ke klíčovým ukazatelům makrokalendáře (publikováno vždy první pátek v měsíci). V případě, že americký trh práce vytvoří více pracovních míst, než je očekáváno, reaguje měna (USD) růstem.

Dalším důležitým ukazatelem trhu práce je vývoj mezd (reálny, očištěný od inflace). Vyšší mzdy indikují růst domácí spotřeby a schopnost domácností splácet závazky. Proto tento ukazatel sledují centrální banky, když se rozhodují, zdali zvýší úrokové sazby. Aby si byly jisté, že vyšší úroky z úvěrů neoslabí domácnosti a jejich spotřebu.

Více pracovních míst, nižší nezaměstnanost, větší množství zaměstnaných lidí a naopak pokles nezaměstnaných nebo těch, co žádají o podporu v nezaměstnanosti je pro každou měnu pozitivní zprávou.

PMI – Index nákupních manažerů
(Purchasing managers index) – Index, který je sestavován na základě odpovědí nákupních manažerů z jednotlivých sektorů (stavebnictví, výroba, služby). Index je sestavován v různých zemích, různými agenturami. Například v Evropě je nejdůležitější společnost Markit, v USA – ISM. Klíčová je hodnota 50. Hodnoty indexu nad 50 bodů signalizují expanzi sektoru, pod 50 recesi.

Pro různé země jsou jednotlivé ekonomické sektory odlišně důležité. Například pro Británii je klíčový index PMI ze sektoru sužeb, který tvoří podstatnou část HDP. Index PMI obsahuje sub-indexy, např. nové objednávky, zaměstnanost. Jde o důležitý indikátor, protože je sestavován na základě odpovědí manažerů, kteří přímo působí v reálné ekonomice a reálně vidí vývoj objednávek a jejich byznysu. Navíc jde o předstihový ukazatel, což znamená, že ukazuje, jak dotazováni manažeři vidí blízkou budoucnost v rozsahu 6 měsíců.

Když je hodnota indexu vyšší než očekávání, je to pro měnu pozitivní impulz. Nižší než očekáváná hodnota signalizuje oslabení měny.

HDP – Hrubý domácí produkt. Vyšší než očekávaná hodnota je po měnu pozitivní, naopak nižší než očekáváná hodnota je pro měnu negativní.

Maloobchodní prodeje – ukazatel je klíčový pro anglosaské ekonomiky založené na domácí spotřebě (napr. USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie). Vyšší než očekávaná hodnota je pro měnu pozitivní, naopak nižší než očekáváná hodnota je pro měnu negativní.

Spotřebitelská důvěra – tento indikátor je opět klíčový pro anglosaské ekonomiky založené na domácí spotřebě (např. USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie). Vyšší než očekávaná hodnota je pro měnu pozitivní, naopak nižší než očekáváná hodnota je pro měnu negativní.

Podnikatelská důvěra – ukazatel důležitý pro exportně orientované ekonomiky například Německo, Japonsko. Pro tyto ekonomiky je index podnikatelské důvěry důležitější než index spotřebitelské důvěry. Proto reakce např. JPY na tento indikátor může být silnější než na data spotřebitelské důvěry. Platí, že vyšší než očekávaná hodnota ukazatele je pro měnu pozitivní, naopak nižší než očekáváná hodnota je pro měnu negativní.

Obchodní bilance – přebytek obchodní bilance je pro měnu pozitivní, deficit naopak negativní.